SLEA navazuje na pojetí existenciální analýzy a logoterapie rakouské
Společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu – Gesellschaft für
Logotherapie und Existenzanalyse (GLE). GLE nadále vychází z teorie
motivace a antropologie V. E. Frankla. Franklovu teorii v GLE obohatili o
oblast životopisnou, emoční a vnímání sebe sama. Dále rozpracovali i
teorii motivace. Toto rozpracování a převedení do praxe (především A.
Länglem) se nesoustřeďuje již jen na tématiku smyslu, ale i na podmínky
umožňující naplněný život (viz základní osobní motivace). V této podobě
byla existenciální analýza uznána rakouským spolkovým ministerstvem
zdravotnictví jako samostatná psychoterapeutická metoda.
Existenciální analýza
GLE pojímá existenciální analýzu jako
fenomenologicko-osobní psychoterapeutickou metodu, která zahrnuje
zacházení s duševními problémy a poruchami, jako jsou úzkosti, strach,
deprese, závislosti, psychózy, psychosomatické nemoci aj. Cílem
existenciálně analytické psychoterapie je učinit klienta schopným jednat
a žít s kladným prožitkem a s vnitřním souhlasem (autenticky), čímž
přivádí klienta k naplnění existence (smyslu). Dále směřuje k duchovně a
emocionálně volnému prožívání, k autentickému zaujímání postojů a k
vlastnímu svobodnému a zodpovědnému zacházení s životem (se sebou a
okolním světem). Takto pojatá psychoterapeutická metoda není omezena jen
na vnější požadavky smyslu, ale i na vnitřní prožívání subjektu, snaží
se mobilizovat všechny podmínky k plné osobní existenci. Existenciální
analýza je založena na fenomenologickém přístupu k osobě a převážně na
verbálně vyvolaných procesech a jako taková nepracuje s interpretacemi.
Existenciální analýza je tak analýzou podmínek existence, které vedou
nebo brání osobnímu, ve svobodě a odpovědnosti utvářenému žití. Tato
analýza se děje na dvou úrovních – na úrovni teoretické, jako obecná
existenciální analýza, a na úrovni osobní, jako osobní, personální
existenciální analýza. Obecná existenciální analýza (OEA) se pokouší
obecně zodpovědět následující otázky: co je to dobrý a naplněný život,
co je k němu potřeba, jaké podmínky musí být splněny, aby člověk mohl
vyjít ze sebe ven (sebetranscendence) a naplňovat požadavky situace.
Snaží se tedy osvětlit předpoklady a podmínky smysluplné existence
(popsat dialog jedince se sebou samým a světem). Ve středu pozornosti
obecné existenciální analýzy pak stojí pojmy jako „existence“, „osoba“,
„smysl“, „hodnoty“, „svědomí“, „obraz o člověku“ atd. Personální
existenciální analýza (PEA) je praktickým uplatněním obecné
existenciální analýzy a vztahuje výše uvedené otázky na osobní
existenci. Personální existenciální analýza, jako psychoterapeutická
metoda, analyzuje podmínky existence a obsah smyslu u konkrétní osoby
(klienta).
Logoterapie
Logoterapii pojímá GLE jako součást existenciální analýzy,
jako na smysl orientované poradenství, které pomáhá, doprovází a radí
při hledání smyslu (nejhodnotnější možnosti dané situace), případně při
frustraci této touhy. Zabývá se otázkami utrpení, viny, bezesmyslnosti a
prázdnoty života. Logoterapeutická pomoc je určena lidem, kteří nejsou,
nebo již nejsou vážně duševně nemocní a nacházejí se ve stavu
existenciální nouze – trpí, ztrátou orientace ve svém vlastním životě.
Zprostředkovává znalosti a návody k samostatnému řešení duševně –
duchovních problémů. Logoterapeutické poradenství je postaveno na
Franklově přesvědčení, že lidský život v sobě vždy nese možnost
smysluplného naplnění a to i za těžkých či tragických podmínek života –
skrze uskutečnění hodnot (zážitkových, tvůrčích nebo postojových). Tím
nachází poradenská, logoterapeutická praxe široké uplatnění v
psychologické, preventivní, medicínské, pečovatelské, sociální,
pedagogické oblasti, ale i jinde.
Základní osobní motivace (ZOM)
Längle staví vedle tělesných a duševních motivačních sil
(psychodynamiky, vitálních předpokladů existence) čtyři osobní
(duchovní, noetické) motivace, které se zabývají předpoklady, jak člověk
dospěje k naplněné existenci. Längle přebírá Franklovu „vůli ke smyslu“
jako nejhlubší motivační sílu člověka a přidává k ní tři základní
osobní motivace – předpoklady, které tuto motivaci (vůli ke smyslu)
předcházejí.
Längle vychází z
existenciálně-fenomenologického přístupu k osobě a ptá se, jak může
člověk dospět k naplněné existenci. Jako odpověď popisuje čtyři základní
lidské podmínky existence: “Možnost být-zde (das Dasein-Können), chtění
být-hodnotou (das Wertsein-Wollen) a smění být-takovým (das
Sosein-dürfen) připravují a otevírají člověka čtvrté základní motivaci,
volání smyslu. Na těchto existenciálních vrstvách se může člověk
rozvíjet k budoucnosti, která je jeho budoucností – k vývoji v
dialogické výměně s nepředstavitelnými možnostmi smyslu” (Längle, A.:
Was bewegt den Menschen? Die existentielle Motivation der Person,
Existenzanalyze XVI, 1999, č. 3, s. 29.). Längle se v teorii motivace
zabývá třemi předpoklady (moci být-zde, chtít být-hodnotou, smět
být-takovým), resp. čtyřmi rovinami existenciální motivace:
1. rovina ontologická (ZOM 1) – zabývá se možnostmi přijetí danosti,
fakticity bytí a podmínek, které přicházejí ze světa (jak dalece člověk
může přijmout danost světa, podmínky a možnosti existence)- moci být
zde, ano ke světu
2. rovina axiologická (ZOM 2) – zabývá se
tím, jak člověk může vnímat, najít hodnotu svého života (jak prožívá
základní aspekty svého života a zda vnímá své životní síly) a jak se k
této hodnotě přiklonit (jak nabudit životaschopnost) – chtít být
hodnotou, ano k svému životu
3. rovina etická (ZOM 3) –
zabývá se tím, jak si člověk sebe sám cení (zda sebe vnímá jako hodnotu,
jestli žije autenticky – nečiní něco, co vlastně sám nechce), co tuto
vlastní hodnotu zvyšuje a snižuje – smět být takovým, ano k vlastní
osobě
4. rovina osobně-existenciální (ZOM 4) – zabývá se
tím, jak najít (zaslechnout otázky, požadavky existenciálního smyslu) a
naplnit smysl ve svém životě, jak se nechat oslovit požadavkem situace –
chtít smysl, ano ke smyslu
První, druhá a třetí rovina
představují podmínky k tomu, abychom mohli ve svém životě naplňovat
smysl. Samozřejmě neplatí, že by člověk nemohl žít smysluplný život
pokud nejsou tyto první tři podmínky v plné míře splněny (na
jednotlivých rovinách motivace se však nesmí neobjevovat závažnější
nedostatky).
Shrnutí – nejdůležitější body rozvoje EA aL v GLE:
Emocionální obrat – příklon k subjektu a jeho emocionalitě jako základu terapeutické práce
Rozpracování teorie motivace – základní osobní motivace
Metodické rozšíření -osobní existenciální analýza, metoda hledání smyslu, …
Biografická práce – zaměření i na minulost klienta